MÉ MALÉ „DEJA VU“ * – IMPRESIONISMUS – aneb ARANŽOVANÉ FOCENÍ PTÁKŮ V PODZIMNÍCH BARVÁCH- říjen 2011

Příroda v podzimních barvách má své neopakovatelné kouzlo. Dobře to vědí malíři i fotografové.
Ne náhodou je nejvděčnějším obdobím pro aranžovanou fotografie zvířat v přírodě právě podzim.

Popis:

FOTO 1- VÝR VELKÝ (Bubo bubo) , LETOVKA – 8291
Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 245 mm, f 5,6 , ISO: 1600, Exp . 1/800 s , Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne , Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči , Datum: 30. 10. 2011 13:27:11 , Použitá technika: Canon EOS-5D Mark II / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM / Ext: Canon EF 2x III

K aranžované fotografii má řada „ortodoxních“ fotografů přírody připomínku, že se nejedná o fotografii zvířat z volné přírody, či anglicky „wildlife photo“. Z vlastní zkušenostu ale mohu říci, že bez zkušenosti a praxe s touto fotografickou disciplínou bych se asi jen obtížně učil fotografovat ptáky v letu ve volné přírodě, či je správně portrétovat ….

FOTO 2 – Orel mořský (Haliaeetus albicilla), Letovka nad vodou 7394
Popis: Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 240 mm, Exp . 1/800 s , f 4,5 , ISO: 2500, Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne , Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči , Datum: 29. 10. 2011 7:54:27
Použitá technika: Canon EOS-5D Mark II / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM / Ext: Canon EF 1,4 x II

Letošní aranže zvířat v podzimních barvách ve mně evokovala ještě jednu, i pro mne zcela nečekanou úvahu. Ta přišla jaksi spontánně a zcela náhodně nad souborem několika fotografií, které vznikly při fotografováním dravých ptáků právě na pozadí podzimních barev.
Od chvíle kdy na mne tyto fotky vypadly po zpracování ve Photoshopu, cítil jsem jakési neodbytné „deja vu“ a pokoušel se vzpomenout si kde jsem tohle už někdy viděl.

FOTO 3 – Volavka popelavá (Ardea cinerea) , PORTRÉT - 7708
Popis: Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 260 mm, f 4 , ISO: 800, Exp . 1/400 s , Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči, Datum pořízení fotografie: 29. 10. 2011 16:40:33, Použitá fototechnika: Canon EOS-1D Mark IV / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM

A vzpomněl jsem si docela rychle ….při pohledu na tyhle fotky mi naskočila vzpomínka na obrazy francouzských impresionistů z petrohradské Ermitáže .
Do Petrohradu jezdím pravidelně pracovně. A když už tam jsem tak návštěvu Ermitáže nevynechám žádný rok. Navíc …. v Ermitáže je dovoleno fotografování za relativně nevelkou částku v rublech.

A tady je onen Monetův obraz, jehož nálada se mi vybavila při pohledu na fotky dravců z Vysočiny….


FOTO 4 - C. Monet, Dívka v zahradě , rok  1867
Ermitáž, St.Petersburg
Zdroj: internet

Protože jsem obrazy francouzských impresionistů měl možnost obdivovat v několika evropských galeriích nedalo mi to a podíval jsem se trochu podrobněji na podobnost těchto podzimních fotografií a obrazů slavných malířů z období impresionismu……..
Další velká sbírka francouzských impresionistů, ač je to s podivem, je vystavena v Puškinově muzeu v Moskvě. Vedle dalších světově proslulých malířů a dalších historických exponátů. Nenapadlo by mne samotného jít do Puškinova muzea. Ale sami moji ruští přátelé mi tuhle návštěvu doporučili s jasným zadáním: Honzo, v Puškinově muzeu uvidíš řadu uměleckých skvostů, které kdysi Rudá armáda ukradla po celém světě a přivezla do Ruska. Takovému vábení se nedalo odolat. Zvláště když už jsem před tím měl možnost vidět ruské sbírky obrazů nejen v petrohradské Ermitáži ale i v Tretjakovské galerii v Moskvě. Od slavných Rublevových ikon přes díla malířů holandských, vlámských, německých, francouzských, italských či anglických. Až po ruské malíře 20. století.A skutečně …… v Puškinově muzeu jsem pak našel nádhernou kolekci impresionistů. Monet, Renoir , Degas , Pissarro , Gauguin , Cézanne.


FOTO 5 – C. MONET – LÁVKA NAD RYBNÍKEM S LEKNÍNY, rok 1899
Bridge over a Pond of Water Lilies,
Metropolitan Museum of Art, New York
zdroj: internet


Puškinovo muzeum v centru Moskvy na na břehu stejnojmenné řeky, ukazuje, kromě obrazů impresionistů, například i zajímavou sbírku jezdeckých soch , tzv. „Svatých Václavů“ ….které kdysi Rudá armáda, bůh ví jak, dopravila do Moskvy. Je tam ale i třeba celý kamenný portál katedrály ve Freiburgu (!!!) A další řada skvostů světového malířství . Tahle sbírka nefiguruje v seznamech děl světových malířů , kde jsou uvedeny sbírky či galerie, kde se daný obraz nachází. Není divu, vezmeme-li v úvahu původ této sbírky.

Sbírka obrazů v Pušinově muzeu je nevyčíslitelné hodnoty. Pokud vím, tak pouze jednou tato sbírka opustila Rusko. Před několika lety byla tato sbírka zapůjčena do Francie a Švýcarska.
Sbírka je nepojistitelná, záruky musely dát vlády Francie i Švýcarska . Ovšem jakýsi šikovný právník dosáhl zastavení této sbírky na francouzsko-švýcarských hranicích jako zástavy za nezaplacenou pohledávku ruského státu vůči jakési francouzské stavební firmě. Byl z toho tenkrát pěkný mazec a řešilo se to na mezivládní úrovni…. To už jsem se ale dostal od svého impresionistického fotografického ptačího de ja vu už příliš daleko.


Autor:

FOTO 6 – KÁNĚ HARRISOVO, LETOVKA S JEŘABINAMI-8216
Autor: Jan Pavlíček , Vytvořeno: 16. 8. 2011 11:05:40, Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 227mm, Exp. 1/1600s, f 2,8 , ISO: 800, Kompenzace expozice: 0, Použitá technika: Canon EOS-1D Mark IV/ Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM, Blesk: ne , Stativ: foceno z ruky, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči

Největší sbírka impresionistických obrazů na světě se nachází v bývalé nádražní hale d´Orsay v Paříži. Nese název Musée d´Orsay, a nabízí impozantní sbírku impresionistů a postimpresionistů. Kromě impresionismu v Muzeu Orsay rovněž rozsáhlá sbírka umění před impresionismem.
Když už tady mluvím o impresionismu, podíval jsem se do literatury i na internet a ….dovolím si malé teoretické odbočení a vysvětlení: co to vlastně ten impresionismu je a kde se vzal ?
Impresionismus se objevil v umění ve druhé polovině 19. stoleti jako reakce na realismus. Klasickou dobou impresionismu bylo desetiletí 1874-84; hlavními tématy jsou příroda a krajina, výjevy z tanečních zábav, kaváren, divadel, pro malířky pak každodenní činnosti a intimní rituály . Pojem impresionismu ve středoevropském umění ale nemá tak vyhraněný obsah, jímž se vyznačuje ve francouzském malířství.

Zajímavé je i to, že malíře té doby ovlivnil vědecko technický pokrok. Např. vynález barvy v tubě, ale především fotografie !!! Ta byla objevena ve 40 letech 19. století.... a samotní umělci, jako například Degas či Monet, také vlastnili fotoaparáty. Schopnost přístrojů zachytit krásu a pomíjivost okamžiku prý je vedla k neobvyklým experimentům s kompozicí.

Samotný pojem slova IMPRESIONISMUS je pak odvozen od obrazu Clauda Moneta „Impression, soleil levant (Imprese, východ slunce)“ .


Olej

FOTO 7 – C. MONET – IMPRESSION – VÝCHOD SLUNCE , 1872-3 Olej na plátně, 48 × 63 cm
Musée Marmottan, Paříž
zdroj:  internet

Obraz zachycuje časné ráno v severofrancouzském přístavu Le Havre.  Monet nemaloval klasickým způsobem. Dělal při práci pouze  rychlé jemné dotyky štětce. Dílo působí skicovitě a bezprostředně, z pohledu tehdejšího oficiálního umění až nedokončeně -to byla hlavní výtka soudobých kritiků, ovšem je to styl příznačný pro impresionisty. Jako Monet sám zdůraznil, obraz nezachycuje přesně samotný výjev, ale náladu (dojem, imprese), která na něj v daném okamžiku zapůsobila. V popředí lze rozpoznat tři čluny s veslaři na nepatrně zčeřené vodě, v pozadí jsou  znát stěžně lodí a kouřící komíny. Monet dokončil tento obraz v roce 1873.
Jeden kritik kdysi řekl, že Monet tímto znázorňuje jen jakési „IMPRESE“ (dojmy) a nazval tyto malíře impresionisty, oni to přijali.

Veřejnost se Monetovu obrazu Imprese: Východ slunce nejprve vysmívala. Nikdo však netušil, že se podle obrazu bude jmenovat nový směr malířství. Monetovy obrazy měly stále větší a větší úspěch . Monet byl natolik inspirován přírodou, že dokonce upravil svou zahradu v Giverny tak, aby vypadala jako živý obraz.

Impresionismus je reakcí na ateliérovou malbu. Malíři odmítají hledat ideální krásu, naopak zachycují krásu přirozenou . V impresionismu je důležitá hra světla a stínu . V úzkém smyslu znamená impresionismus malbu v plenéru, pracující s paletou čistých světlých barev nanášených v  d r o b n ý c h    d ě l e n ý c h    s k v r n á c h , jež se spojují ve výsledný  o b r a z    
t e p r v e    na   d i v á k o v ě    s í t n i c i. Na základě optických teorií a ovlivnění příkladem anglických krajinářů, došli impresionisté k popření místního barevného tónu, zamítnutí černé barvy a dokonce odmítli do té doby nezpochybnitelnou konturovou kresbu.


Popis:

FOTO 8 – Volavka popelavá (Ardea cinerea) v krajině s kostelem – 7674
Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 160 mm, f 4 , ISO: 800, Exp . 1/500 s , Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči, Datum pořízení fotografie: 29. 10. 2011 16:33:10, Použitá fototechnika: Canon EOS-1D Mark IV / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM

Z hlediska malířské techniky jsou  tedy  impresionistické obrazy tvořeny krátkými tahy nebo jen doteky štětce s nemíchanými barvami a důraz je kladen spíš na celkový efekt než na detaily. Protože barva je vlastně světlem a vzniká rozkladem slunečního paprsku, soustřeďovali se impresionisté na zobrazování světelných reflexů, vybírajíce si k tomu účelu vhodné náměty (zejména krajiny s vodními plochami). V tomto vymezeni je impresionistou par excellence právě C. Monet.

Popis:

FOTO 9 –OREL MOŘSKÝ (Haliaeetus albicilla), LETOVKA NAD VODOU – 7370
Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 312 mm, f 4,5 , ISO: 2000, Exp . 1/500 s , Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Českomoravská vysočina, Heralec, Česko , zvíře v lidské péči , Datum pořízení fotografie: 29. 10. 2011 13:52:11, Použitá fototechnika: Canon EOS-1D Mark IV / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM

Fotografie dravců na pozadí nádherné přírody Vysočiny, podzimní barvy , jejich skladba a členitost na pozadí podzimní krajiny , to všechno ve mně vyvolalo připomenutí si právě malířské techniky impresionistů.

FOTO 10 – JESTŘÁB LESNÍ (Accipiter gentilis), PORTRÉT - 8235
Popis: Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 200 mm, f 3,5 , ISO: 200, Exp . 1/250 s , Kompenzace expozice: 0 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Českomoravská vysočina, Heralec, Česko , zvíře v lidské péči , Datum pořízení fotografie: 30. 10. 2011 12:35:24, Použitá fototechnika: Canon EOS-5D Mark II / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM

Nápad na aranžovanou fotografií dravců v podzimních barvách se zrodil před lety v hlavách majitelů Stanice terénní ochrany zvěře STOP na Vysočině, kteří se sokolnictvím zabývají už spoustu let. Dravce v „podzimních barvách“ jsem měl možnost fotit už několikrát, ale až teprve letos se mi podařilo udělat fotky, které ve mně tak silně evokovaly ono barevné vyjádření a jakési sladění fotografií dravců na pozadí podzimní krajiny s obrazy impresionistů.

FOTO 11- VÝR VELKÝ (Bubo bubo), LETOVKA - 8288
Popis: Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 310 mm, f 5,6 , ISO: 1600, Exp . 1/640 s Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: no, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči , Datum pořízení fotografie: 30. 10. 2011 13:26:17, Použitá fototechnika: Canon EOS-5D Mark II / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM / Ext: Canon EF 2x III

Malířská technika impresionistů spatřila světlo světa na počátku druhé poloviny XIX. století ve Francii. Dala vzniknout nezaměnitelnému pohledu umělce na přírodu a člověka. Imresionisté tedy využili  zákonitostí fungování lidského oka a tak vznikla  malířská technika která s fukcí lidského oka aktivně pracuje. Impresionismus osvobodil malířskou techniku od ZÁKONITOSTI REALISMU realismu, která byla , mimo jiné, postavena na TECHNICE PEVNÝCH KONTUR MALBY .

FOTO 12 – KÁNĚ HARRISOVO (Parabuteo unicinctus) – LETOVKA NAD LOUKOU- 8271
Popis: Autor: Jan Pavlíček, Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 260 mm, f 3,2 , ISO: 800, Exp . 1/2000 s , Kompenzace expozice: 0 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči , Datum pořízení fotografie: 30. 10. 2011 10:28:26, Použitá fototechnika: Canon EOS-1D Mark IV / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM

Způsob provedení těchto aranžovaných podzimních fotografií dravců také jakoby postrádal ony pevné konturové linie. A barevná podobnost s obrazy impresionistů je až pozoruhodná. Velkou zásluhu na  tomto dojmu, impresi,  má na následující   fotografii  právě  světelný odraz  vodní plochy.  Možná právě tak nějak  vnímali impresionisté barevné  složení světa kolem nás. A jak je  často  vidět  v obrazech Moneta  či Van Gogha, příroda  pro ně byla  jedním z hlavních zdrojů inspirace.

FOTO – 13 – OREL MOŘSKÝ (Haliaeetus albicilla), LETOVKA NAD VODOU – 7393
Popis: Autor: Jan Pavlíček , Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 240 mm, f 4,5 , ISO: 2500, Exp . 1/800 s,Kompenzace expozice: - 1/3 , Blesk: ne , Stativ: ne, Místo: Heralec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči, Datum pořízení fotografie: 29. 10. 2011 13:54:27, Canon EOS-1D Mark IV / Canon EF 70-200 mm F 2,8 L IS II USM


Nakolik je tohle mé malé „dejavu“ mou vlastní fikcí hraničící třeba až s přílišnou odvahou porovnávat neporovnatelné … to vše ponechám na čtenáři. Byl jsem ale natolik překvapen blízkostí nálady a barevné skladby vzniklých fotografií s díly impresionismu, že mne to přimělo až k napsání této úvahy.

FOTO 14 – VÝR VELKÝ ( Bubo bubo) , LETOVKA SE ŽLUTÝM LISTÍM , 8319
Autor: Jan Pavlíček , Vytvořeno: 16. 8. 2011 11:05:40
Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 140 mm, Exp. 1/250s, f 5,6 , ISO: 1250, Kompenzace expozice: + 1/3, Použitá technika: Canon EOS-5D Mark II / EF70-200mm f/2.8L IS II USM + 2.0x
Blesk: ne , Stativ: foceno z ruky, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči

FOTO 15 – VÝR VELKÝ ( Bubo bubo) , PORTRÉT - 8327
Autor: Jan Pavlíček , Vytvořeno: 16. 8. 2011 11:05:40
Ohnisková vzdálenost (EQ 35mm): 140 mm, Exp. 1/500s, f 5,6 , ISO: 1250, Kompenzace expozice: - 1, Použitá technika: Canon EOS-5D Mark II / EF70-200mm f/2.8L IS II USM
Blesk: ne , Stativ: foceno z ruky, Místo: Herálec, Českomoravská vysočina, Česko, zvíře v lidské péči

………………………………………………………………………………………………………………………………………………
VYSVĚTLIVKY:
*„Déjà vu“ (francouzsky „již viděno“, vyslovováno [deʒa vy]) označuje v psychologii jev (nazývaný rovněž paramnésie), kdy má člověk z ničeho nic intenzivní pocit něčeho už dříve prožitého, viděného nebo slyšeného.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………….

...pokračování...

UMĚLECKÉ SMĚRY PŘEDCHÁZEJÍCÍ IMPRESIONISMU
................................................................................................................................

ROMANTISMUS – REALISMUS - IMPRESIONISMUS.
Nástup impresionismu a jeho ovlivnění romantismem a realismem jsou natolik zajímavým historickým i uměleckým tématem, že jsem si dovolil na závěr přidat volné pokračování ve kterém bych rád připomněl časové návaznosti , objasnil hlavní pojmy a uvedl hlavní představitele hlavních uměleckých směrů ROMANTISMU – REALISMU - A IMPRESIONISMU.

A máte-li blízko nejen k malířství ale i k vážné hudbě, můžete se zaposlouchat do ukázek děl hlavních představitelů ve výše uvedených obdobích. Nejznámější skladby z jejich tvorby jsou připojeny v průběhu tohoto článku u nomenklatury těchto autorů a jsou spojeny s přímými odkazy na YOU TUBE.

Stačí jen udělat si chvíli čas, ztlumit světlo a pohodlně se posadit… a nejen přečíst si stručný přehled vývoje umění od druhé poloviny 18. až do počátku 20. století ale i zaposlouchat se do hudby největších hudebních skladatelů této doby, kteří jsou představiteli romantismu , realismu a impresionismu ve vážné a operní hudbě.

Pokud jde o výběr hudby, vybíral jsem taková  díla,  která  jsou  pro  dané  umělecké  směry  jednoznačně  reprezentativní.  Ale , pokud možno,  i takovou, které porozumí  i člověk, který 
s vážnou hudbou nepřichází   do styku  tak často.

To už nemá s fotografií moc společného. Poskytuje to jen širší informační záběr celkového vývoje filosofie a umění minulých století před a v samotném období impresionismu. 

Přesto ještě jednou připomínám, že fotografie byla objevena a začala se vyvíjet právě s nástupem impresionismu.

Bylo to pro mne natolik zajímavé téma, že jsem si ho se velkým zájmem znovu oživil a prostudoval  v celém rozsahu a záběru uměleckých směrů a disciplin. A pro ty , kteří mají k této tematice nějaký vztah, chtějí si utřídit své znalosti dějin umění 18.-20 století jsem připravil stručný přehled hlavních představitelů až po ukázky děl z oblasti hudby, vypovídající o vývoji umění v období ROMANTISMU – REALISMU - IMPRESIONISMUS.

Některé z  hudebních ukázek  které jsem  vybral jsou zcela unikátní. 
Především  Radeckého pochod, Johanna Strausse staršího, hraný  ve Vídni  u příležitosti  Novoročního  koncertu 1.ledna 2011  při kterém dirigent Vídeňských filharmoniků  aktivně spolupracuje s  obecenstvem ve vyprodaném  Zlatém sále Vídeňského spolku přátel hudby.

Nebo  spojení   Smetanovy  Louisiny polky s  tanečními  výstupy Freda Astaira  z holywoodských filmů.
…………………………………………………………………………………………………........................................

UMĚLECKÉ A FILOSOFICKÉ SMĚRY 18. – 20. STOLETÍ - ČASOVÁ OSA:
ROMANTISMUS ……………….. (konec 18. a počátek 19. století)
REALISMUS ……………………. (19. století)
IMPRESIONISMUS ……………..(druhá polovina 19. a počátek 20. století

ROMANTISMUS (konec 18. a počátek 19. století)
Romantismus vznikl jako reakce na rozumové pojetí ve filozofii francouzského osvícenství, a na klasicismus, který byl inspirován především strohostí umění antického. Romantikové se nechali inspirovat např. Shakespearovými dramaty či Goethovým Faustem.
Základními kameny romantismu jsou cit, individuální prožitek a duše (především duše trýzněná).

Představiteli ROMANTISMU v MALÍŘSTVÍ byli např. španělský malíř Francisco Goya, německý krajinář Caspar David Friedrich, anglický malíř William Blake, francouzský malíř Eugéne Delacroix či náš Josef Mánes (1820-1871) český malíř; zakladatel a klasik českého novodobého umění.

Tvůrcem slavné opony našeho Národního divadla je pak Josef Hynais (1854-1925)

ROMANTISMUS V LITERATUŘE:

Anglie:
Walter Scott (1771-1832), básník a prozaik, tvůrce historického románu.
lord George Gordon Byron (1788–1824), jeden z největších evropských básníků vůbec,
Roberta Louise Stevensona (1850-1894), který je znám především svým dobrodružným pirátským románem Ostrov pokladů (1883, Treasure Island) a hororovým příběhem Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda . Oscara Wilda (1854-1900) sbírka secesních pohádek - sbírky Šťastný princ (1888, The Happy Price) a románu Obraz Doriana Graye . Jeho , tragédie Salomé se později stala předlohou k opeře Richarda Strausse.

Německo:
Pohádkáři bratři Grimmové, Heinrich Heine (1797–1856), kritik prušáckého militarismu, klerikalismu i despotismu německých knížátek, po Goethovi považovaný za druhého nejvýznamnějšího německého básníka.

Francie
Největší osobností francouzského romantismu byl básník, dramatik a prozaik Victor Hugo (1802–1885). Alexandre Dumas starší (1802–1870), se proslavil jako tvůrce pseudohistorických dobrodružných románů, z nichž jsou nejznámější Tři mušketýři (1844, Les trois mousquetaires) a Hrabě Monte-Christo (1844-1845)

Rusko:
Romantismus přinesl ruské literatuře postavení jedné z nejvýznamnějších národních literatur v Evropě. Je tomu tak především díky tvorbě Alexandra Sergejeviče Puškina (1799-1837), považovaného za největšího ruského básníka vůbec.
Na Puškinovo dílo navázal druhý významný ruský romantický básník Michail Jurjevič Lermontov (1814–1841). První větší uznání získal za svou elegii Smrt básníka (Смерть поэта), kterou vydal roku 1837 poté, co byl Puškin smrtelně raněn v souboji (stejný osud pak postihl Lermontova o čtyři roky později).
Největším prozaikem ruského romantismu, byl pak Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852

České země:
Období romantismu v české literatuře odpovídá vyvrcholení českého národního obrození, které se stalo celonárodním hnutím, znamenalo definitivní vítězství nad germanizací, postupně nabylo politického charakteru a vnitřně se diferencovalo. V tomto období se česká národní kultura, zejména pak literatura pozdvihla na vyšší úroveň.
Přibližování se evropskému standardu je nejzřetelněji vidět na díle Karla Hynka Máchy (1810-1836), který je považován za prvního moderního českého básníka.
K dalším představitelům českého romantismu patří dramatik Václav Kliment Klicpera (1792-1859, tvůrce českého národního dramatu Josef Kajetán Tyl (1808-1856, básník, překladatel, literární historik a sběratel českých lidových písní a říkadel a českých i slovanských pohádek Karel Jaromír Erben (1811-1870), sběratelka českých a slovenských pohádek, báchorek a pověstí a první vynikající autorka české povídkové tvorby převážně z venkovského prostředí Božena Němcová (1820–1862
Z romantismu vyšla i generace tzv. Májovců, navazujících především na odkaz Karla Hynka Máchy a pojmenovaná podle almanachu Máj z roku 1858. K jejím nejvýznamnějším představitelům patřil Vítězslav Hálek (1835-1874), Jan Neruda (1834-1891), Karolína Světlá (1830-1899), Jakub Arbes (1840-1914) a další.

ROMANTICKÉ SOCHAŘSTVÍ
V Čechách mělo romantické sochařství jen krátké trvání. Představitelem je Josef Václav Myslbek
(1848 -1922), nejvýznamnější český sochař přelomu 19. a 20. století, představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství.

ROMANTICKÁ ARCHITEKTURA
jako svébytný styl neexistuje. Podoba staveb je dána slohem, ze kterého stavba vychází. Po stavbách postavených pod vlivem romantismu se obecně požadovalo, aby navozovali romantický pocit, že jde o staré a historicky významné budovy. Některé stavby romantismu se však mohly inspirovat i jinými vlivy, než historií Evropy. V parcích například vznikají jakoby čínské pavilony nebo minarety (např. lednický park), některé pseudohistorické stavby jsou postaveny záměrně působící dojmem zříceniny (Janův hrad) a pod. Nejčastějším slohem, který býval nejvíce napodobován byla gotika. Tyto stavby se pak označují jako novogotické. Architektura romantismu bývá členitá, má uvolněnou formu a často postrádá symetrii.
Dominuje rovněž tzv. Novorenesance (neorenesance) , která je historizujícím uměleckým slohem vycházejícím z renesance a spojeným s národním uvědoměním. Novorebesance byla uplatňována na velkých veřejných stavbách (divadla, muzea, národní domy, sokolovny, banky, nádraží, školy apod.). V novorenesančním slohu byla postavena řada nejvýznamnějších staveb v Praze i v dalších městech. Českými zástupci této epochy jsou zámky Hluboká v jižních Čechách a Lednice na jižní Moravě v novogotickém slohu, novogotická přestavba zámku Orlík nebo Národní muzeum, Národní divadlo, Rudolfinum, Muzeum hlavního města Prahy, Národní dům na Vinohradech, ve slohu novorenesančním. Později se na jejich fasádách i v interiérech začínaly objevovat secesní prvky.

Prvky ROMANTISMU V HUDBĚ
se v Evropě objevily již u J.Haydna či W.A. Mozarta.

Franz Joseph Haydn (1732-1809),
rakouský hudební skladatel, označován jako „otec symfonie“, nebo „otec smyčcového kvarteta“.
Haydnův Koncert pro trubku :